Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 310.0

"Třistadesítka"

310.0

Základní technická data:

Výrobce: Krauss L, St.E.G., Vídeňské Nové Město, Floridsdorf, PČM
Charakteristika: C m2t
Rok výroby: 1878
Období provozu u ČSD: 1918 - 1968
Hmotnost (služební): 29,6 - 30,6 tun

Popis

Nejtypičtější lokomotivou českých místních drah byly malé trojspřežní tendrové lokomotivy označené Rakouskými státními drahami řadou 97, u ČSD po roce 1918 řadou 310.0. Od roku 1878 až do roku 1913 bylo vyrobeno pro Rakouské státní dráhy a pro různé soukromé dráhy v celém Rakousku celkem 255 lokomotiv této řady a kromě toho ještě neurčitý počet lokomotiv označených podle příslušných místních drah. Lokomotivy vyráběly továrny ve Vídeňském Novém Městě, Krauss v Linci, St.E.G., Floridsdorf a První českomoravská továrna na stroje v Libni.
Parní kotel lokomotivy vyráběný v letech 1878-1896, až po lokomotivu 97.98 včetně, měl podélnou osu 1590 mm nad temenem kolejnice a budku s podlahou pod úrovní nárazníků. Lokomotivy počínaje číslem 97.99 měly kotel uložený 1750 mm nad temenem kolejnice proto, aby mohl být zvětšen popelník a aby bylo možno projíždět delší traťové úseky bez jeho čištění. Svými parametry nebyla konstrukce parního kotle jednotná u všech sérií, ale rozdíly nebyly příliš velké. ČSD později sjednotily konstrukci topenišť, trubkovnic i trubek, takže bylo dosaženo určité jednotnosti.
Vysoký parní dóm byl kladem konstrukce, protože zvětšoval parní prostor kotle u lokomotiv vyrobených od roku 1897. U všech lokomotiv řady 310.0 byl baňatý komín. Na vnitřním plechovém rámu byly vpředu přišroubovány dva ležaté parní válce s plochými šoupátky. Parní stroj byl dvojčitý. Dvojkolí byla v rámu pevná, rozvor mezi prvním a druhým byl zvolen tak, aby se získala potřebná délka ojnice. Většina lokomotiv měla paprsková kola, jen u několika málo byla kola kotoučová s otvory pro mazání. Rozvod byl Allan-Trickův. Zásoby vody byly uloženy ve vanách podél kotle. Uhlí bylo uloženo v části vany na levé straně před budkou.
Lokomotivy uspokojovaly hned od počátku svým výkonem, který byl asi 250 koní, levným provozem a nenáročností. Staly se téměř jednotným typem lokomotiv pro místní dráhy v Rakousku.
Z lokomotiv 97.01 až 97.255 převzaly ČSD v roce 1918 133 lokomotiv, ale přeznačily jich pouze 37. Označily je řadou 310.001 až 310.0133. Tyto lokomotivy měli jednoduchou sací brzdu, některé i automatickou sací brzdu přestavnou, ruční brzdu, lubikátor a všechny měly zařízení k pulsometrování vody. Lokomotivy vyhovovaly svým výkonem na kopcovitých tratích českých lokálek. Osobní vozy měli tehdy hmotnost 7-10 tun, většinou měli jen ruční brzdu a takových vozů se řadilo do soupravy v průměru šest a lokomotivy řady 310.0, které s nimi jezdily, je stačily v zimě vytápět parou.
Kilometrické běhy těchto lokomotiv na některých místních drahách vzbuzují dodnes úctu. Např. dvě lokomotivy z výtopny v Poličce na trati ze Svitav do Skutče (dnes Žďárec u Skutče), která byla dlouhá 53 km, ujely každá denně 212 km. O nedělích a svátcích, kdy jezdil jeden pár vlaků navíc, se denní běh lokomotivy zvýšil na 318 km. Tyto lokomotivy vyhovovaly plných 20 let požadavkům dopravy na místních drahách. Teprve stavba trati z Ostrova do Jáchymova byla pro ně mezníkem. Byla to dráha s extrémním stoupáním až 52 promile, a tak se na tuto dráhu lokomotivy řady 310.0 nehodily. V té době také vzrostla hmotnost osobních vozů, neboť na ně bylo dosazováno zařízení průběžné samočinné sací brzdy, a pro místní tratě horského charakteru byly zkonstruovány výkonnější lokomotivy řady 99 (320.0) a 178 (422.0).
Nejstarší lokomotivou ČSD z první konstrukční série byla lokomotiva 310.006 vyrobená v roce 1879 ve Vídeňském N. Městě. Ta je v současné době opět provozuschopná a je možno ji vidět při různých příležitostech, zejména ve východních Čechách v okolí Jaroměře.
Z lokomotiv řady 97 (310.0) je pro nás nejvýznamnější lokomotiva 97.128. Byla to lokomotiva s výrobním číslem 1, vyrobená v roce 1900 v První českomoravské továrně na stroje v Libni. Lokomotivu si objednala místní dráha Dolní Lipka - Šilperk (dnes Štíty) a bohužel v roce 1918 nezůstala na území Československa a dojezdila v Rakousku.
Na místní dráze Litovel - Senice jezdily ještě dvě lokomotivy shodného typu jako 310.0. Měly čísla a jména "č.1 - Litovel" a "č.2 Cholina". Obě vyrobila PČM v Libni v roce 1913. Od ostatních lokomotiv svého typu se lišily tím, že měly kotoučová kola a litinový komín typu Prüssmann. Po zestátnění dráhy před rokem 1938 obdržely označení 310.0134 a 310.0135.
Po znárodnění zbylých soukromých drah v Československu v roce 1945 a v roce 1948 přibyly k těmto lokomotivám ještě tři lokomotivy z Novojičínské místní dráhy. Tyto lokomotivy byly označeny 310.0136 až 310.0138.
Po roce 1918 byly lokomotivy řady 310.0 záhy ze svých původních tratí vytlačovány modernějšími parními lokomotivami a později hlavně provozně levnějšími lehkými motorovými vozy. Přesto je ČSD nevyřazovaly a používaly je k posunu ve stanicích. Jednu z posledních tratí, kde se udržely v traťovém provozu až do roku 1945, byla dráha Choceň - Litomyšl. Pět z těchto lokomotiv připadlo v roce 1938 při odstoupení pohraničí Německu německým říšským drahám.
U německých říšských drah byly označeny řadou 98.70. Po roce 1945 lokomotivy dožívaly na posunech převážně v lokomotivních depech, některé byly prodány do vlečkového provozu. Poslední ze všech lokomotiv řady 310.0 dojezdila na posunu v lokomotivním depu Bratislava. Byla to 310.097 v roce 1968.
Lokomotivy řady 310.0 jsou některé zachovány do dnešní doby. Tři jsou v současné době provozuschopné. Jsou to 310.006 v Jaroměři, 310.072 v Plzni a 310.093 v Českých Budějovicích. Celkem sedm jich stojí před železničními stanicemi jako lokomotivní pomníky. Např. 310.0102 v Přerově, 310.001 v DKV Olomouc a 310.0118, která je v hale NTM. Tři lokomotivy zůstaly zachovány také pro muzejní účely na Slovensku.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 138
Uspořádání pojezdu (charakteristika) C m2t C m2t C m2t C m2t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 930 930 930 930
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 40 40 40 40
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 30 30 30,6 29,6
Adhezní hmotnost [t] 27,8 27 28 29,6
Počet parních válců [kus] 2 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 345 345 345 345
Výhřevná plocha celková [m2] 59,07 59,07 59,10 59,10
Výhřevná plocha topeniště [m2] 4,35 4,35 4,35 4,35
Výhřevná plocha přehřívače [m2] - - - -
Výhřevná plocha trubek [m2] 54,72 54,72 54,72 54,72
Plocha roštu [m2] 1,04 1,04 1,04 1,04
Počet trubek žárnic [kus] 99 99 99 99
Tlak páry v kotli [bar] 11 11 11 11
Druh rozvodu [typ] Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 90 90 90 90
Přibližný výkon [kW] 230 230 230 230
Zásoba vody a uhlí [m3] 4 / 1,5 4 / 1,5 4 / 1,5 4,2 / 1,5
Tendr [řada] - - - -

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.