Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 313.4

"Matylda"

313.4

Základní technická data:

Výrobce: Vídeňské Nové Město, Floridsdorf, První Českomoravská továrna na stroje
Charakteristika: C m2t
Rok výroby: 1890
Období provozu u ČSD: 1918 - 1966
Hmotnost (služební): 39,6 tun

Popis

V roce 1890 až 1909 bylo vyrobeno 35 trojspřežních tendrových lokomotiv pro provoz na místních drahách, které provozovaly menší železniční společnosti v severních a východních Čechách. Lokomotivy vyrobily lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, Floridsdorfu, Krauss v Linci a také První Českomoravská továrna na stroje v Libni. Rozhodující parametry této lokomotivy, rozměry parního stroje a průměry a typy kol, ovlivnila Generální inspekce rakouských železnic takovým způsobem, že se lokomotivy lišily jen v počtu trubek v kotli, a tím i různými velikostmi výhřevných ploch a rozdílnými zásobami uhlí a vody. Při shodné konstrukci kotle používali výrobci trojí dělení trubkovnice, takže při shodných topeništích a stejné přímé výhřevné ploše vznikly tři druhy kotlů.
Na ležatém kotli byl prostorný parní dóm se dvěma pérovými pojišťovacími záklopkami. Na kotli před budkou byl písečník s možností pískování hnací nápravy v obou směrech jízdy. Původně měli lokomotivy komíny typu Prüssmann nebo Ressig. ČSD později na tyto lokomotivy dosadily baňaté komíny, které v závěru provozu těchto lokomotiv nahradily opět komíny typu Prüssmann. Pojezd lokomotivy byl robusní, ve vnitřním plechovém rámu byla pevně uložena tři dvojkolí o shodném průměru jako u řady 97 (310.0). Rozvor mezi prvním spřaženým a prostředním hnacím dvojkolím byl zvolen 1600 mm, aby bylo dosaženo vhodné délky ojnice. Celkový rozvor umožňoval lokomotivě bezpečně projíždět oblouky o poloměru 100 m. Dvojčitý parní stroj s mírně skloněnými parními válci měl vnější rozvody Allan-Trick. Vodojemy byly uloženy podél kotle před budkou a byly u všech sérií jednotné.
Uhlák byl tří velikostí a tvořily ho dvě kapsy v zadních rozích kabiny. Lokomotivy se lišily i různou délkou přes nárazníky, existovaly celkem čtyři různé délky - od 8281 mm do 8340 mm. Lokomotivy měly i různé provozní hmotnosti od 37,2 do 39,6 tun. Všechny lokomotivy byly vybaveny pulsometrovacím zařízením, brzdové zařízení nebylo jednotné. Podle sérií měly jednoduchou sací brzdu pro vlak i pro lokomotivu. Mazání parního stroje u některých lokomotiv zajišťovala Kernaulova maznice, u většiny lubrikátor, jen u poslední lokomotivy z PČM už byl mazací lis.
Rakouské státní dráhy převzaly do svého provozu všech 35 lokomotiv. Označily je řadou 162 a přidělily jim inventární čísla 1 až 30 a 41 až 45. V roce 1918 převzaly ČSD jen 33 lokomotiv řady 162 a označily je řadou 313.4, i když byly ještě nějaký čas po roce 1918 majetkem několika místních drah. Do roku 1938 nevyřadily ČSD žádnou z těchto lokomotiv a ponechávaly je na jejich původních tratích. Tyto spolehlivé a robustní stroje jezdily na takových drahách jako byla např. dráha z Velkého Března do Lovečkovic, Verneřic a Úštěku. Na této dráze byly lokomotivy nuceny překonávat sklony až 38 promile. Osvědčovali se lépe nežli řada 422.0, kterou předčily jízdními vlastnostmi. V roce 1938 po odtržení českého pohraničí trvaly Německé říšské dráhy na tom, aby tyto spolehlivé lokomotivy zůstaly na svých místech, bez ohledu na stáří některých z nich. DR je ve svém provozu označily řadou 98 a čísly 1203 až 1228. Do roku 1945 se na lokomotivách nic nezměnilo, nebyly v období války nijak modernizovány. Na začátku 50. let se začalo s jejich vyřazováním a byly odprodávány do vlečkového provozu. Několik se jich dostalo do závodové dopravy velkých ostravských podniků, Vítkovických železáren a budované Nové Huti. V Čechách zbyly jako poslední dvě lokomotivy 313.404, která posunovala v Turnově  v lokomotivním depu a 313.424 v České Lípě. Obě byly zrušeny do roku 1966.
Do dnešní doby se dochovala jedna lokomotiva této řady 313.432, která původně patřila České severní dráze (B.N.B.), která spolu s několika lokomotivami této řady byla odprodána do podniků na severní Moravě. Tuto lokomotivu v roce 1974 získaly ČSD zpět do lokomotivního depa Ostrava jako pomník. V roce 1977 byla při příležitosti 130 let lokomotivního depa Ostrava zprovozněna a odvezla slavnostní vlak z Ostravy do Ostravice a zpět. Po této jízdě se už na pomník nevrátila a byla odstavena v remíze bývalé vozební stanice Báňská dráha. V roce 1989 u příležitosti oslav 150 let železnice v Československu byla lokomotiva 313.432 opět zprovozněna a od té doby ji můžeme vídat při různých příležitostech na tratích severní Moravy a Slezska.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 236
Evidenční číslo 01-04 05-08 09-12 13 15-19
23-29
32 a 33
20-22 30-31
Uspořádání pojezdu C m2t C m2t C m2t C m2t C m2t C m2t C m2t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 930 930 930 930 930 930 930
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 35 45 45 35 45 35 35
Služební hmotnost [t] 37,2 37,0 37,5 38,0 39,6 37,5 38,5
Adhezní hmotnost [t] 34,2 34,0 34,5 34,9 36,5 34,3 36,5
Počet parních válců [kus] 2 2 2 2 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 420 420 420 420 420 420 420
Celková výhřevná plocha [m2] 85,7 78,2 85,7 85,7 85,7 85,7 85,7
Výhřevná plocha topeniště [m2] 6,1 6,1 6,1 6,1 6,1 6,1 6,1
Výhřevná plocha přehřívače [m2] - - - - - - -
Výhřevná plocha trubek [m2] 79,6 72,1 79,6 79,6 79,6 79,6 79,6
Plocha roštu [m2] 1,66 1,66 1,66 1,66 1,66 1,66 1,66
Počet trubek žárnic [kus] 192 174 192 192 192 192 192
Tlak páry v kotli [bar] 11 12 12 12 12 12 12
Druh rozvodu [typ] Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 100 100 100 100 100 100 100
Přibližný výkon [kW] 280 280 280 280 280 280 280
Zásoba vody a uhlí [m3] 4,5/2,0 4,5/2,0 4,5/2,0 4,5/2,2 4,5/2,2 4,5/2,2 4,5/2,2
Tendr [řada] - - - - - - -

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.