Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 365.0

"?"

365.0

Základní technická data:

Výrobce: PČM - První Českomoravská továrna na stroje
Charakteristika: 1´ C 1´ p2
Rok výroby: 1921
Období provozu u ČSD: 1921 - 1972
Hmotnost (služební): 74,2 tun

Popis

Značný nedostatek rychlíkových lokomotiv, používání přípřeží při vozbě rychlíků a stoupající hmotnost rychlíkových souprav po roce 1918 musely ČSD řešit. Navržené řešení šlo směrem nejjednodušším, s vyhnutím se složitým čtyřválcovým lokomotivám dodržením nápravového tlaku 15,2 tuny, aby vyhovovaly přechodnosti i na vedlejších tratích.
 První Českomoravská továrna na stroje v Praze reagovala na požadavek ČSD dodávkou konstrukčně nových parních lokomotiv. Jednalo se o první typ parní lokomotivy pro ČSD, který vycházel z návrhu konstrukční skupiny pod vedením ing. Kryšpína.
 V roce 1921 obdržely ČSD dvojčité lokomotivy na přehřátou páru s uspořádáním náprav 1'C1'. ČSD objednaly tyto lokomotivy jako částečnou náhradu za rychlíkové čtyřválcové sdružené lokomotivy ČSD řady 375.0, jejichž provoz byl drahý a hlavně náročný na údržbu. Od září do prosince 1921 dodal výrobce v první sérii dvacet lokomotiv, označených řadou 365.0 a inventárními čísly 01 až 20.
 Lokomotivy nebyly shodné, lišily se v konstrukci a parametrech ležatého kotle, kdy kotle ve čtyřech provedeních s dvěma druhy parametrů. Střední osa kotle 3 000 mm nad temenem kolejnice a celková délka 9 721 mm se shodovaly u všech kotlů. Lokomotivy lichých čísel měly kotel s jedním parojemem, sudá čísla měla dva parojemy, propojené uvnitř kotle rourou. U strojů inv. čísel 01 až 06 byla délka trubek 5 000 mm, přímá výhřevná plocha 13,5 m2, nepřímá 203,9 m2 a celková 217,4 m2. U strojů inv. čísel 07 až 20 byla délka trubek 5 250 mm, přímá výhřevná plocha 13,5 m2, nepřímá 214,1 m2 a celková výhřevná plocha 227,6 m2. V nýtovaném kotli, složeném ze tří prstenců, bylo 192 žárnic a 24 kouřovek.
 Velkotrubnatý Schmidtův přehřívač s výhřevnou plochou 42,1 m2 byl použit u inv. čísel 01 až 06, inv. čísla 07 až 20 měla přehřívač o ploše 44,5 m2. Měděné topeniště s přímou výhřevnou plochou 13,4 m2 a roštem 4 m2 bylo shodné u všech dvaceti strojů. Přední část roštu se dala sklápět vřetenem ovládaným z budky. Regulátor se umístil v prvním parojemu, ovládal se podle zvykostí táhlem vedeným podél kotle z budky strojvedoucího. Dodávku vody do kotle obstarávaly dva injektory soustavy Friedman, typu ASZ 10.
 Správně zvolená velikost dýmnice měla vliv na dobré spalování a prohoření paliva na roštu. Lokomotivy se lišily upevněním komína. Stroje s kratším ležatým kotlem (01-06) měly střed komína od přední hrany dýmnice 1346 mm. U lokomotiv s delším kotlem (07-20) byl střed komína 1121 mm od přední hrany dýmnice a v ose výfukového stojanu. Dovolený přetlak páry v kotli byl 13 barů.
 Dvojčitý parní stroj s válci o průměru 570 mm a zdvihovém pístu 680 mm měl vnitřní vstup páry. Pístová šoupátka s průměrem 250 mm měla automatický vyrovnávač tlaků pro každý válec a poháněna byla Heusingerovým rozvodem. Válce, šoupátka, pístní a šoupátkové ucpávky a regulátor mazal mazací lis typu LD s deseti výtoky.
 Pojezd s uspořádáním náprav 1' C 1' měl přední běhoun s koly o průměru 994 mm a s výkyvem 28 mm spojen s první spřaženou nápravou v Krauss-Helmholtzově podvozku. U hnací nápravy s koly o průměru 1780 mm se okolek ubral o 14 mm, aby se umožnil snazší průjezd lokomotivy obloukem. Zadní běhoun Adamsovy konstrukce s oboustranným výkyvem 65 mm neměl vratné pružiny, průměr kol se shodoval s předním běhounem.
 Osvětlení lokomotiv bylo centrální acetylenové soustavy Černý, zajišťovalo osvětlení lokomotivy vpředu a osvětlení budky strojvedoucího. Brzda byla automatická sací pro vlak i jednoduchá pro lokomotivu s obrzděnímtřech spřažených náprav.

 Druhou sérií těchto lokomotiv obdržely ČSD od stejného výrobce v období od května do října 1923. Všech 20 lokomotiv se upravilo na základě poznatků z provozu první série. Kotel byl typově shodný s kotlem strojů 06 až 20 z předchozí dodávky. Měl však jiné parametry. 161 žárnic, 30 kouřovek a celkovou výhřevnou plochu 214,72 m2. Výhřevná plocha Schmidtova přehřívače se zvětšila na 55,65 m2. Vzhledem k jistým zkušenostem z provozu předchozích lokomotiv došlo k úpravám i ostatní části lokomotivy. V zájmu zkulturnění prostoru budky se zvýšil strop, ejektor automatické sací brzdy se přemístil na kotel před budku. Kulatá topná dvířka se spalovačem kouře se změnila ve sklopná obdélníková. Zvětšil se popelník a změnilo se provedení popelníkových klapek.
 Dále došlo ke změně jednoduché dyšny a vynechání automatu k chlazení přehřívačových článků. Na pojezdu se prodloužil a zvětšil průměr hnacího čepu, původně protiklika s čepem vyrobená z jednoho kusu se nahradila protiklikou přišroubovanou k hlavnímu čepu. Původní ojnice s uzavřeným okem se nahradila ojnicí s otevřeným okem. Jinak došlo ještě k dalším úpravám na pojezdu i na ostatních částech lokomotivy.
 Na bočnicích strojvůdcovské budky byly velké plastické číslice z bronzu s označením řady, menší číslice označovaly konstrukční skupinu a inv. číslo. Na čele lokomotivy nad dýmnicí byla připevněna plechová tabulka s přinýtovanými číslicemi. Číslice byly plastické, v menším provedení oproti číslům na budce.
 Jinak v počátcích provozu nenahradily tyto stroje uvažované lokomotivy řady 375.0 v rychlíkové dopravě a neplnily předpokládané očekávání. Jejich výkon 1060 až 1140 kW nepostačoval k vozbě těžkých rychlíků. ČSD je po celou dobu provozu udržovaly tak, aby vyhovovaly náročným podmínkám provozu. Rekonstruovaly na nich zařízení tlakové brzdy, sjednotily parametry kotlů se zachováním jejich vzhledu. Vyměnily acetylenové osvětlení za elektrické. U lokomotivy 365.023 se určitou dobu zkoušela dyšna Kylchap.
 V začátcích svého provozu se lokomotivy uplatňovaly ve výtopnách Přerov, České Budějovice a Praha Nusle. Postupně s dodávkami nových strojů, hlavně řady 387.0, se jejich provozní využití měnilo. Využívaly se ve vozbě těžkých osobních dálkových vlaků na ramenech Praha-Brno-Bratislava, Praha-Přerov, Č.Budějovice-Praha apod. Význam těchto lokomotiv neklesl ani po roce 1945. Na dlouhých tratích se využívaly až do příchodu moderních řad, jako byla řada 475.1 v roce 1948.
 Vzhledem k dodávkám nových lokomotiv se začínají předisponovávat do ostatních výtopen. Početní stav 40 strojů se však nemění až do konce roku 1951, kdy je rekonstruována 365.023 na práškové topení. V roce 1953 je zrušena jako první 365.003 ve výtopně Cheb. V šedesátých letech můžeme vidět lokomotivy řady 365.0 v lokomotivních depech Chomutov, Plzeň, Č.Budějovice, Louny, Klatovy a Veselí nad Lužnicí. Rozhodujícím obdobím jejich provozu byl rok 1967, kdy na začátku nového grafikonu činila turnusová potřeba 20 strojů z 30 v inventárním stavu ČSD. Následující rok klesla turnusová potřeba na 6 strojů na základě dodávek motorových lokomotiv z ČKD řady T478.1. S tím se snižoval také jejich početní stav, kdy z 27 lokomotiv v roce 1968 už následující rok bylo ve stavu ČSD pouze 5 strojů. V květnu 1972, tato řada zaniká předáním posledních dvou lokomotiv 365.014 a 365.040 z depa Plzeň do Kovošrotu. Pro historické účely se podařilo zachránit tři stroje této řady (inv.č. 20,21 a 25), jejichž renovace postupně probíhá a měla by vyústit v jednu kompletní lokomotivu této řady.
 V začátku provozu se u lokomotiv používaly z důvodu nedostatku tendry řady 516.0. V letech 1922 až 1923 se k nim vyráběly tendry řady 815.0 v počtu 47 kusů v továrnách Ringhoffer, Breitfeld Daněk, PČM v Praze. Později se tyto tendry využívaly i u řad 434.2, 524.2, 354.7 apod. V pozdějších dobách se používaly i tendry 818.0, ale i 923.0.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 40
Evidenční číslo 01-06 07-20 21-40
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 1´C1´p2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1780
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 90
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 72,9 73,9 74,2
Adhezní hmotnost [t] 45,2 45,8 45,8
Počet parních válců [kus] 2
Průměr parních válců [mm] 570
Celková výhřevná plocha [m2] 217,4 227,6 214,7
Výhřevná plocha topeniště [m2] 13,5
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 42,1 44,5 55,6
Výhřevná plocha trubek [m2] 203,9 214,1 201,2
Plocha roštu [m2] 4
Počet trubek žárnic [kus] 192 192 161
Tlak páry v kotli [bar] 13
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150
Přibližný výkon [kW] 1300
Zásoba vody a uhlí [m3] -
Tendr [řada] 815.0

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.