Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 404.0

"Polaun"

404.0

Základní technická data:

Výrobce: Floridsdorf
Charakteristika: D 1´ (zz) m4t
Rok výroby: 1901
Období provozu u ČSD: 1918 - 1965
Hmotnost (služební): 66,4 tun

Popis

Pro další ozubnicovou dráhu s náročnými sklonovými poměry, vedoucí z dnešního Tanvaldu do Kořenova, vyrobila lokomotivka Floridsdorf v roce 1901 tři ozubnicové lokomotivy (výrobní čísla 170 až 1472). Společnost Liberecko-jablonecké-tanvaldské dráhy je označila řadou G a čísly 21 až 23. Současně lokomotivám přidělila jména "Dessendorf" (Desná), "Ignatz Ginzkey" a "Polaun" (Polubný). Vzhledem k provozní náročnosti na této trati, která má v rozhodujícím úseku mezi dnešním Dolním Polubným a Kořenovem stoupání 57 promile, vycházely dodané lokomotivy z typu lokomotiv dodaných pro dráhu Tisovec-Brezno. Jejich kotle, parní i ozubnicové stroje se shodovaly. Lišil se pojezd lokomotiv, ale pouze v uspořádání náprav. První spřažené dvojkolí mělo v rámu oboustranný posuv 10 mm, ostatní spřažená a hnací byla uložena pevně. Zadní běhoun Adamsova uspořádání byl bez vratných pružin. Lokomotivy mohly projíždět oblouky o poloměru 150 m. Indikovaný výkon měli lokomotivy kolem 450 až 500 kW. V adhezním provozu dosahovaly při rozjezdu tažné síly 87,5 kN, v ozubnicovém provozu až 140 kN. K délce trati z Tanvaldu do kořenova se přizpůsobil i obsah vodojemu a uhelného prostoru. Lokomotivy měli zásoby 5 m3 vody a 1,7 m3 uhlí. Měly vybavení sací brzdy pro lokomotivu a vlak. Jejich vypružení, vždy dvěma spirálovými pružinami na jedno nápravové ložisko, se shodovalo s lokomotivami z Tisovce. Při rychlosti 30 km/h se stroje kolébaly. Vzhledem k potížím, které vznikaly při jízdách v tunelech se zakouřením a špatnými klimatickými podmínkami v budce strojvedoucího, se od roku 1911 provedlo dosazení filtrovacího zařízení. To nasávalo čistý vzduch a filtrovalo ho přes vápenatou lázeň do budky strojvedoucího. Postupem času se však ukázala malá účinnost tohoto zařízení a celá záležitost se řešila dodávkami kvalitního uhlí. V době, kdy provoz dráhy přešel pdo K.k.St.B., se lokomotivy označily řadou 169 s inv. č. 50 až 52.
V roce 1918 přešly všechny tři do stavu ČSD, ty je označily řadou 404.0 s inventárními čísly 01 až 03. Provozně se nasazovaly na trať pro kterou byly vyrobeny. Pouze v letech 1919 až 21 se 404.001 zapůjčila na zubačku v Tisovci za chybějící lokomotivy řady 403.5. Pravidelný provoz na ozubnicové trati Tanvald-Kořenov obstarávala jedna lokomotiva, druhá byla v záloze a třetí stroj prodělával periodickou opravu ve výtopně, nebo se opravoval v železničních dílnách v České Lípě. Při transportu do dílen se zvedal ozubnicový stroj pro snazší průjezd přes výhybky. V roce 1935 se na lokomotivy dosadilo zařízení tlakové brzdy a na trati se ověřoval nesoulad mezi brzdičem Božič a brzdou Westinghouse-Lu. To bylo popudem ke zdokonalení brzdiče Škoda a vzniku brzdiče Škoda N/O.
V říjnu 1938 předaly ČSD všechny tři lokomotivy Německým říšským drahám, ty je označily řadou 97.6 se zachováním inv. čísel. V období 1938 až 1945 se provoz na zubačce nevyhnul potížím s technickým stavem, hlavně u lokomotiv. V roce 1943 se situace vyhrotila jízdami se strojem 97.602 (404.002) bez ozubnicového stroje. V roce 1945 se na trati dokonce objevuje v osobní dopravě lokomotiva řady 423.0. Později se situace lepší , v roce 1956 prochází rekonstrukcí 404.002 dosazením nových svařovaných plechových válců s pístovými šoupátky. Tato úprava se však v provozu neosvědčila. V padesátých letech je pro udržení provozu na trati potřeba jedné lokomotivy. První zrušenou je 404.001 v roce 1960 a je změněna ve vytápěcí kotel K119. 404.002 je vyřazena v roce 1961. Poslední, která ještě zajišťuje provoz při rekonstrukci tratě, je 404.003. Tu ČSD vyřadily k 22.9.1965 a dne 19.4.1966 přechází do majetku Vlastivědného muzea Nymburk. Postupem času přešla do majetku NTM Praha, které ji v roce 1977 nechalo opravit jako exponát v dílnách v České Lípě.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 3
Uspořádání pojezdu (charakteristika) D 1´(zz) m4t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1050
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 30
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 66,4
Adhezní hmotnost [t] 51,4
Počet parních válců [kus] 2
Průměr parních válců [mm] 500
Celková výhřevná plocha [m2] 165,8
Výhřevná plocha topeniště [m2] 11
Výhřevná plocha trubek [m2] 154,8
Plocha roštu [m2] 2,4
Počet trubek žárnic [kus] 280
Tlak páry v kotli [bar] 12
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150
Přibližný výkon [kW] 490
Zásoba vody a uhlí [m3] 5,0 / 1,7
Tendr [řada] -

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.