Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 422.0

"Malý býček"

422.0

Základní technická data:

Výrobce: Vídeňské Nové Město, Floridsdorf, PČM, Krauss Linc, St.E.G.
Charakteristika: D m2st
Rok výroby: 1898
Období provozu u ČSD: 1918 - 1970
Hmotnost (služební): 46-52 tun

Popis

Pro trať z Vídeňského Nového Města do Puchbergu Schneeberské dráhy vyrobila v roce 1898 firma Krauss v Linci dvě čtyřspřežní tendrovky, odpovídající pozdější řadě 178 K.k.St.B. Na konstrukci se hlavní měrou podílel Karl Gölsdorf, lokomotivy měly sdružený dvouválcový parní stroj na mokrou páru a tlak v kotli 13 barů. Při zkušebních jízdách uvezla lokomotiva vlak těžký 110 tun na stoupání 23 promila rychlostí 22 km/h.
Dráha Vídeň - Aspang, Schneebergbahn a další soukromé dráhy si do roku 1900 koupily ještě dalších 23 stejných strojů. Od později vyráběné řady 178 K.k.St.B. se lišily Heusingerovými rozvody parního stroje. V roce 1900 vyrobila opět linecká lokomotivka Krauss čtyři stroje 178.01 - 04 pro horskou dráhu z Karlových Varů do saského Johanngeorgenstadtu. Do roku 1924 se jich v továrnách ve Floridsdorfu, St.E.G. ve Vídni, První českomoravské a ve Vídeňském Novém Městě vyrobilo 227 nejen pro státní dráhy, ale i pro řadu soukromých společností a nakonec pro rakouské BBÖ.
Kotel měl 172 žárnic, tlak páry u prvních 39 strojů 12 barů, u dalších 13 barů. Celková výhřevná plocha kotle byla 99,8 m2, nepřímá výhřevná plocha 93,2 m2, přímá 6,6 m2 a plocha roštu 1,65 m2. Komín měly zpočátku baňatý, později rovný, litinový, s jiskrojemem v dýmnici. Její dvířka byla typicky Kraussovská, kulatá s obrtlíky. Vysoký prostorný parní dóm uprostřed na kotli měl uvnitř šoupátkový regulátor ovládaný vnějším táhlem, písečníky byly před a za dómem. Válce sdruženého parního stroje měly tyto průměry: pravý vysokotlaký 420 mm, levý nízkotlaký 650 mm, zdvih pístů byl 570 mm. Vnější rozvody byly Gölsdorfovy a rozjížděcí zařízení také. Čtyři spřažená dvojkolí měla kotoučová kola s mazacími otvory. První a třetí náprava byly v rámu uloženy pevně, druhá a čtvrtá náprava měla posuv 23 mm, takže lokomotiva mohla projíždět obloukem o nejmenším poloměru 80 m. Brzděny byly jednostranně tři nápravy, druhá až čtvrtá spřažené. Brzda byla sací různých typů, automatická vzor 1895 nebo v převážné většině vzor 1902. K mazání parního stroje sloužil lubikátor a všechny stroje měly pulsometr. Byly nejednotné ve velikosti vodních van, 5,2 nebo 7,5 m3, a ve velikosti uhláku, 1,9 nebo 2,5 m3. Rozdílné byly i ve služební hmotnosti, 46 až 52 tun. Různé byly i nápravové tlaky, od 11,5 do 13 tun.
Podle rakouských údajů bylo v červnu 1918 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 73 lokomotiv řady 178. Byly ve výtopnách Karlovy Vary, Krnov, Praha-Vršovice, Podmokly, Budějovice, Šumperk, Čerčany, Mladá Boleslav, Louny, Aš, Trutnov, Prostějov, Prachatice, Chrudim, Plzeň, Kutná Hora, Mor. Ostrava, Brno, Havlíčkův Brod, a Blatná. V roce 1918 převzaly ČSD od Rakouských státních drah 105 lokomotiv řady 178 a od roku 1925 je označily řadou 422.0. Používaly se na vedlejších tratích, kde se s výkonem 383 kW dobře uplatňovaly a u personálu byly oblíbené. Lokomotivu 422.0106 získaly ČSD 31.8.1933 výměnou od místní dráhy Kuřim-Veverská Bytýška. Do roku 1938 se na všechny dosadila tlaková brzda pro vlak místo obdobné brzdy sací. Ve služebnách na území tzv. Sudet jich 34 převzaly v roce 1938 Německé říšské dráhy a označily je 92.22-23. Tyto lokomotivy se v roce 1945 vrátily zpět k ČSD. Lokomotivy této řady byly také rozšířeny v provozu soukromých drah na Moravě jako řada 422.9 a při znárodňování po druhé světové válce v letech 1945 až 1948 se lokomotivy z těchto drah dostaly do provozu ČSD. Stroje prvních zestátněných drah jezdily nějaký čas s označením těchto společností a přeznačeny byly až společně s lokomotivami později znárodněných drah.
Po roce 1945 zůstaly na našem území kořistní lokomotivy této řady. Spolu se stroji bývalých soukromých drah byla dvěma z nich přidělena inventární čísla, navazující na stávající lokomotivy řady 422.0. Způsob přeznačení je uveden v tabulce:

Původní označení Majitel Nové značení ČSD Poznámka
422.904 FBD 422.0107 (410.01, 422.01)
422.905 Nezamyslice-Morkovice 422.0108 (410.02)
422.906 Nezamyslice-Morkovice 422.0109 (410.03)
422.0500 BBÖ 422.0110 (178.801)
422.0504 BBÖ 422.0111 (178.298)
422.901 OZVD 422.0112 (422.001)
422.902 OZVD 422.0113 (422.006)
422.903 OZVD 422.0114 (422.007)
422.907 StŠtD 422.0115 (422.001)
422.909 StŠtD 422.0116 (422.003)
422.910 StŠtD 422.0117 (422.004)

Pozn.
FBD - místní dráha Frýdlant - Blatná
BBÖ - Státní Rakouské dráhy
OZVD - Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha
StŠtD - Výsostná Studénsko-štramberská místní dráha

Jejich význam v provozu na vedlejších tratích po dodávkách nových lokomotiv poslední série 423.0 a 433.0 klesal, používaly se k posunu, prodávaly se do vlečkového provozu, měnily se, i když jen málo, na vytápěcí kotle. Poslední byla zrušena 422.0108 v roce 1970.
Některé se dochovaly do dnešní doby, jednak jako památníky: 422.002 v Kralupech n.V., 422.062 v Kolíně a 422.098 patřící pražské společnosti KHKD. Na Slovensku je 422.012, vystavená v areálu zvolenských dílen. V roce 1960 prodaná 422.025 do břeclavského cukrovaru, původně 178.49 dráhy Libochovice-Jenšovice (Vraňany nad Vltavou), je od roku 1974 provozuschopným exponátem NTM v Praze a je možno ji vidět při nostalgických jízdách. Při příležitosti 150 let železnic na Slovensku v roce 1998 byla v depu Zvolen uvedena do provozního stavu 422.0108, exponát MDC Bratislava.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 105
Evidenční čísla 01-22 23,24,27-51 52-70 25,26,71-105
Uspořádání pojezdu (charakteristika) D m2st D m2st D m2st D m2st
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1100 1100 1100 1100
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 50 50 50 50
Služební hmotnost [t] 46 49,2 51,5 52
Adhezní hmotnost [t] 42,6 44,7 47 47,3
Počet parních válců [kus] 2 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 420/650 420/650 420/650 420/650
Celková výhřevná plocha [m2] 99,8 99,8 99,8 99,8
Výhřevná plocha topeniště [m2] 6,6 6,6 6,6 6,6
Výhřevná plocha trubek [m2] 93,2 93,2 93,2 93,2
Plocha roštu [m2] 1,65 1,65 1,65 1,65
Počet trubek žárnic [kus] 172 172 172 172
Tlak páry v kotli [bar] 12/13 13 13 13
Druh rozvodu [typ] Gölsdorf Gölsdorf Gölsdorf Gölsdorf
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 80 80 80 80
Přibližný výkon [kW] 420 420 420 420
Zásoba vody a uhlí [m3] 5,2/1,9 7,5/1,9 7,5/1,9 7,5/2,5
Tendr [řada] - - - -

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.