Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 423.0 (pokračování)

"Velký Býček"

423.0

Popis (pokračování)

nástavbou parního dómu a písečníku samostatný napájecí dóm Voříšek-Štěpán. Pojezd doznal těchto změn: posuv mělo pro změnu druhé spřažené dvojkolí, 23 mm, a hnací dvojkolí mělo ztenčené okolky o 13 mm. U parního stroje byla nejpodstatnější změnou šoupátka Trofimov. Po druhé světové válce se všechny lokomotivy od Německých říšských drah a maďarských MÁV vrátily zpět do stavu ČSD. Po válce se uvažovalo v rámci dokončení dodávek lokomotiv vhodných pro vedlejší tratě o výrobě lokomotiv řady 431.0, ale nakonec bylo rozhodnuto o objednávce dalších 120 strojů této řady. Lokomotivka ČKD, zničená náletem na Prahu dne 25. 3. 1945, dokázala do roku 1946 vyrobit 61 lokomotiv této řady s označením 423.0171 až
231. Zbývajících 60 lokomotiv bylo pro typovou odlišnost označeno a dodáno jako řada 433.0 v roce 1948. Lokomotiva 423.0171 byla darem ČKD válkou zničenému Slovensku, nebyla nikdy ČSD vyfakturována.
Kotel nových lokomotiv odpovídal kotlům strojů z válečné dodávky, jen místo napájecího dómu Voříšek-Štěpán byl dóm se dvěma napájecími hlavami. Za ním byl na druhém kotlovém prstenci dóm s ventilovým regulátorem a jako poslední písečník, za kterým na skříňovém kotli byly dva pojišťovací ventily a píšťala. Napájení kotle zajišťovaly dva napaječe na ostrou páru ASZ.
Velkých změn doznal pojezd, v plechovém rámu bylo druhé spřažené a třetí, hnací, dvojkolí uloženo pevně. První a poslední spřažená dvojkolí se svými běhouny byly v podvozcích Krauss-Helmholtz. Běhouny měly oboustranný posuv 99 mm, spřažená dvojkolí 15 mm, celkový rozvor byl 8900 mm a pevný jen 1400 mm. Šoupátka Trofimov byla samozřejmostí, parní stroj byl shodný s předchozími dodávkami. Novinkou byla také plovoucí tyčová ložiska mazaná tuhým tukem, jen u malého ojničního byl stavěcí klín v křižáku. Toto řešení se v provozu ukázalo jako nevhodné a plovoucí pouzdra byla nahrazena pouzdry pevnými. Problém totiž spočíval v časté údržbě pouzder a jejich přesném vyměření, což se nedalo vzhledem k umístění lokomotiv v malých provozních jednotkách zajistit. Lokomotivy inv. čísel 202 až 212 neměly přední vedení pístů, od 423.0212 měly vzduchový servomotor na přestavování rozvodu. Lokomotivy z předválečných dodávek měly indikovaný výkon 552 kW, na rovině uvezly vlak o hmotnosti 1000 tun rychlostí50 km/h, na stoupání 10 promile rychlostí 40 km/h 300 tun a na stoupání 20 promile 200 tun rychlostí 30 km/h. Lokomotivy posledních dvou sérií měly indikovaný výkon 589 kW, vlak o hmotnosti 1500 tun uvezly na rovině rychlostí 40 km/h, na stoupání 5 promile 1000 tun rychlostí 18 km/h, na stoupání 10 promile 500 tun rychlostí 20 km/h a na stoupání 30 promile 150 tun rychlostí 20 km/h.
Jejich zavedením do provozu na vedlejších tratích se podařilo naplnit záměr ČSD zjednodušit provoz a snížit náklady na údržbu lokomotiv. Na většině vedlejších tratí se pro svou univerzálnost udržely až do příchodu motorových lokomotiv. Mezi personálem byly oblíbené, hlavně ty s větším parním prostorem z předválečných dodávek, pro výkon nazývané někde jménem "velký bejček". Mnohé z nich, hlavně z poslední série, se přeměnily ve vytápěcí kotle, některé byly prodány na vlečky. Z předválečných lokomotiv dojezdily v praktickém provozu jako poslední 423.086 v Břeclavi v roce 1980 a v Ostravě 423.041. Poslední lokomotivy z poválečné dodávky byly vyřazeny v roce 1978. Do dnešní doby se podařílo zachránit jako provozuschopné 423.009, patřící VÚŽ Praha, 423.041 ČD je udržována v DKV Ostrava, a třetí je 423.094, patřící KHKD Praha. Výstavním exponátem NTM Praha je 423.001 a ještě je zachována 423.0145 v Bakově nad Jizerou.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 231
Evidenční číslo 01-30 44-65
72-79
31-43, 66-71
80-92
93-106 107-121
Uspořádání pojezdu 1´D1´pt2 1´D1´pt2 1´D1´pt2 1´D1´pt2 1´D1´pt2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1150 1150 1150 1150 1150
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 50 50 50 50 50
Služební hmotnost [t] 69,8 70,8 72,2 73,4 73,4
Adhezní hmotnost [t] 44,7 45,3 46,3 46,5 46,5
Počet parních válců [kus] 2 2 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 480 480 480 480 480
Celková výhřevná plocha [m2] 119,8 122,6 122,6 122,6 118,2
Výhřevná plocha topeniště [m2] 9,2 9,2 9,2 9,2 9,2
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 35,2 35,2 35,2 35,2 35,2
Výhřevná plocha trubek [m2] 110,6 113,4 113,4 113,4 109,0
Plocha roštu [m2] 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1
Počet trubek žárnic [kus] 46 50 50 50 44
Tlak páry v kotli [bar] 13 13 13 13 13
Druh rozvodu [typ] Heusinger Heusinger Heusinger Heusinger Heusinger
Nejmenší průjezdný oblouk [m] 130 130 130 130 130
Přibližný výkon [kW] 530 530 530 530 530
Zásoba vody a uhlí [m3] 10 / 3,5 10 / 4,4 10 / 4,4 10 / 5 10 / 5
Tendr [řada] - - - - -
Evidenční číslo 122-140 141-149 150-160 161-170 171-231
Uspořádání pojezdu 1´D1´p2t 1´D1´p2t 1´D1´p2t 1´D1´p2t 1´D1´p2t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1150 1150 1150 1150 1150
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 50 50 50 50 50
Služební hmotnost [t] 73,4 72,4 71,8 72,8 73,4
Adhezní hmotnost [t] 49,4 48,3 48,1 46,0 52,6
Počet parních válců [kus] 2 2 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 480 480 480 480 480
Celková výhřevná plocha [m2] 122,6 119,8 108,2 105,4 105,4
Výhřevná plocha topeniště [m2] 9,2 9,2 9,3 9,3 9,3
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 35,2 35,2 35,2 33,8 33,8
Výhřevná plocha trubek [m2] 113,4 110,5 98,9 96,1 96,1
Plocha roštu [m2] 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1
Počet trubek žárnic [kus] 44 46 85 81 81
Tlak páry v kotli [bar] 13 13 13 15 15
Druh rozvodu [typ] Heusinger Heusinger Heusinger Heusinger Heusinger
Nejmenší průjezdný oblouk [m] 130 130 130 130 130
Přibližný výkon [kW] 530 530 530 530 530
Zásoba vody a uhlí [m3] 10 / 5 10 / 5 10 / 5 10 / 5 11 / 5
Tendr [řada] - - - - -
na začátek

začátek 423.0

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.