Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 437.0

"?"

437.0

Základní technická data:

Výrobce: ČKD
Charakteristika: 1´ D p2
Rok výroby: 1919
Období provozu u ČSD: 1945 - 1947
Hmotnost (služební): 83,5 tun

Popis

V květnu roku 1945 zůstalo na území Československa mezi stovkami cizích zavlečených lokomotiv také několik německých strojů řady 56.20-30. Tyto dvojčité lokomotivy začala pro Pruské císařské dráhy v roce 1919 vyrábět firma Henschel v Kaselu. Do roku 1928 se pro německé říšské dráhy vyrobilo 815 lokomotiv a exportovaly se také do Rumunska a do Turecka. Vyráběli je i ostatní německé lokomotivky Jung, Breslau, AEG, Hanomag aj.
Pruské císařské dráhy potřebovaly nahradit zastaralé stroje řady G.7 modernějším typem lokomotivy. Firma Henschel vyrobila v letech 1919-1920 85 strojů s uspořádánim náprav 1'D s tendrem a trojčinným parním strojem. Lokomotiva vznikla z řady G12 (536.0 u ČSD) zkrácením kotle, zmenšením některých jeho rozměrů a ubráním poslední spřažené nápravy. Trojčité lokomotivy s uspořádáním 1'D se v provozu příliš neosvědčily a tak jich byl na německé poměry vyroben nízký počet a konstrukce parního stroje byla přepracována na dvojčitý.
V dubnu 1919 byla v Kaselu u firmy Henschel vyrobena první lokomotiva s uspořádáním 1'D a dvojčitým parním strojem. Kotel byl nýtovaný, jeho ležatá část měla dva prstence o vnitřním průměru 1800 mm a trubkovnice od sebe vzdálené 4100 mm. Skříňová část kotle byla Belpairovy konstrukce. Topeniště bylo u prvních lokomotiv ocelové, později měděné, rošt měl sklopné pole. Na prvním kotlovém prstenci měli stroje z prvních dodávek napájecí hlavy, později napájecí dóm. Na druhém prstenci se nacházel parní dóm s ventilovým regulátorem Schmidt&Wagner, oba písečníky byly umístěny na kotli před a za oběma parními dómy. Pojišťovací ventily Pop-Coale byly na skříňovém kotli. Napájení kotle vodou zajišťovalo na levé straně čerpadlo Knorr s ohřívačem napájecí vody, vpravo byl v budce napájecí injektor typu Strube. Dvojčitý parní stroj měl pístová šoupátka s vnitřním vstupem páry, pneumatické vyrovnavače tlaků a vnější rozvod Heusinger s kulisami Kuhnova provedení. Lokomotivy dodávané oldenburským drahám měly ventilový rozvod Lentz.
Jako hnací bylo zvoleno třetí dvojkolí. Průměry pístů parního stroje byly příčinou neklidného chodu lokomotivy, měly proto povolenou nejvyšší rychlost 65 km/h. Tento nedostatek se poyději odstranil odlehčením protizávaží jejich odvrtáním a s lokomotivou bylo možno jezdit rychlostí 75 km/h, ale bylo ještě nutno přestavit brzdu tendru z nákladního do osobního režimu.
Nýtovaný rám měl postranice 100 mm silné. Lokomotiva byla uložena na třech bodech, pružnice běhounu, prvního a druhého dvojkolí byly mezi sebou podélně provahadlovány. Hnací a poslední spřažené dvojkolí byla pro nedostatek místa odpružena na každé straně jednou listovou pružnicí přes vahadla, odpružená v koncových závěsech šroubovými pružnicemi. Pojezd měl běhoun s prvním spřaženým dvojkolím v Bisselově podvozku, oboustranný výkyv běhounu byl 80 mm, druhá spřažená náprava měla oboustranný posuv 15 mm a třetí, hnací spřažené dvojkolí mělo okolky zeslabené o 15 mm.
Tlaková brzda soustavy Knorr pro vlak a přídavná tlaková brzda pro lokomotivu, dvoustupňový kompresor, kromě běhounu jednostraně zpředu brzděné všechny nápravy stroje i tendru byly v té době v Německu samozřejmostí. Parní stroj byl mazán centrálně z mazacího lisu, ze vzduchem ovládaných písečníků se písek při jízdě vpřed sypal před první spřaženou a hnací a při jízdě vzad před druhou a třetí spřaženou nápravu.
Osvětlení bylo zpočátku plynové soustavy Pintsch. Lokomotiva měla indikovaný výkon 1025 kW, uvezla po rovině vlak o hmotnosti 1850 tun rychlostí 50 km/h, na stoupání 25 promile rychlostí 30 km/h vlak 270 tun těžký. Tendry k těmto lokomotivám byly třínápravové 3T20 s vodojemem o obsahu 20 m3 a uhlákem na 9 m3 uhlí. Tyto tendry byly u ČSD označeny řadou 620.0.
V provozu ČSD byly jen velmi krátce v době nedostatku lokomotiv po roce 1945. Měly označení 437.0500 až 510 a 550, bylo jich tedy 12. Lokomotiva 437.0550 byla zrušena v roce 1956, u ostatních další záznamy scházejí.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 12
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 1´ D p2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1300
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 65
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 83,5
Adhezní hmotnost [t] 70,2
Počet parních válců [kus] 2
Průměr parních válců [mm] 620
Celková výhřevná plocha kotle [m2] 184,7
Výhřevná plocha topeniště [m2] 11,9
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 42
Výhřevná plocha trubek [m2] 184,7
Plocha roštu [m2] 3,4
Počet trubek žárnic [kus] 190
Tlak páry v kotli [bar] 14
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] ?
Přibližný výkon [kW] 1025
Zásoba vody a uhlí [m3] -
Tendr [řada] 620.0

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.