Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 464.0

"Ušatá"

464.0

Základní technická data:

Výrobce: Škoda, ČKD
Charakteristika: 2´ D 2´ p2t
Rok výroby: 1933
Období provozu u ČSD: 1933 - 1980
Hmotnost (služební): 113 až 115 tun

Popis

Počátkem třicátých let měly ČSD snahu zavádět rychlíky a spěšné vlaky na tratích s únosností traťového svršku do 14 tun na nápravu. Lokomotiv řady 456.0 jako nejtěžší stroje ČSD v době svého vzniku a s omezenou přechodností až do roku 1945 se pro tento účel nehodily. Československé státní dráhy zadaly po dobrých zkušenostech s řadou 456.0 výrobu nových tendrových lokomotiv řady 464.0 nejdříve lokomotivce ČKD, posléze i plzeňské Škodě, ČKD dodala první tři stroje, 464.001 až 003, ve dnech 2. až 21.11.1933, a ČSD za každou
zaplatily 1 160 000 korun.
Nová řada vznikla překonstruováním předchozího typu 456.0 změnou uspořádání pojezdu z 1' D 2' na 2' D 2', zmenšením průměru běhounu v podvozcích a zmenšením vodojemů. Lepším rozložením navíc ještě zmenšené hmotnosti dodržel výrobce požadovanou nápravovou hmotnost. Kotel prvních tří strojů se shodoval s řadou 456.0, měl 112 kouřovek a 74 žárnic a celkovou výhřevnou plochu 217,1 m2, nepřímou plochu 202,6 m2 a přímou plochu 14,5 m2. Nejvyšší dovolený tlak páry v kotli byl 13 barů, měděné topeniště mělo rošt o ploše 4,4 m2. Malotrubnatý přehřívač páry měl výhřevnou plochu 82,7 m2. Uspořádání pojezdu bylo jiné, oba podvozky měly na otočném čepu oboustranný výkyv 65 mm, kola zadního podvozku byla navíc z vnitřní strany brzděna. Všechna spřažená dvojkolí měla uložení v rámu bez posuvu, vnitřní spřažená měla ubrané okolky o 14 mm. Lokomotiva směla projíždět obloukem o nejmenším poloměru 150 m.
Rozvory spřažených dvojkolí byly proti řadě 456.0 větší s ponecháním nalisování čepů jako u ,,krasinů". Čepy levé strany předbíhaly o 90° čepy na pravé straně a protikliky se naopak dobíhaly. Hnacím dvojkolím bylo zvoleno druhé, délka ojnic 2850 mm byla dostatečná. Symetrické uspořádání dvojkolí v rámu spolu se zdařilým vyvážením rotujících a oscilujících hmot bylo předností řady 464.0. Přestože měly písty o relativně velkém průměru, 600 mm, dosahovalo se s nimi za klidného chodu rychlosti přes 100 km/h. Zpočátku neměly kouřové usměrňovací plechy a vzhledově byly velmi podobné svému vzoru, řadě 456.0, se kterou měly i shodný indikovaný výkon 1220 kW. Vzhledem k menší adhezní hmotnosti, 52 tun, uvezly na rovině vlak těžký 600 tun rychlostí 90 km/h, na stoupání 10 promile 300 tun rychlostí 70 km/h, nebo na 16 promilích 200 tun rychlostí 60 km/h.
Na výrobě se podílely obě naše lokomotivky, z celkového počtu 76 vyrobených strojů pocházelo z ČKD 54 a ze Škody 22 kusů. V roce 1934 se vyrobily v ČKD 464.004 až 006, 464.007 až 009 o rok později a 464.010 až 017 v roce 1936. Plzeňská Škodovka v témže roce vyrobila 464.018 až 027 a ČKD ještě 464.028 až 032. V dodávkách pokračovala lokomotivka ČKD i v roce 1937 vyrobením 464.033 až 044. V roce 1938 se o výrobu opět podělili oba výrobci, ČKD stroji 464.045 až 055 a plzeňská Škodovka dvanácti lokomotivami 464.056 až 067. Výrobu završila pražská ČKD dodávkou posledních devíti strojů 464.068 až 076. Počínaje strojem 464.004 se změnil vzhled dosazením kouřových plechů. Ležatý kotel měl jiné dělení trubek, 28 kouřovek a 114 žárnic, celková výhřevná plocha byla 191,2 m2, nepřímá plocha 176,8 m2 a přímá plocha při stejně velkém roštu zůstala shodná, 14,5 m2. Změnil se i přehřívač z malotrubnatého ve velkotrubnatý s 28 články o výhřevné ploše 66,9 m2. Lokomotivám do inventárního čísla 67 se zvětšil obsah vodojemů na 13 m3 , od 464.010 byly předstihové páky nahoře vedeny malým křižákem místo závěsem. Zešikmené postranní stěny budky nad poprsnicí měly stroje od 464.045 výše. Počínaje 464.068 byla u běhounů valivá nápravová ložiska SKF, místo vyrovnavačů tlaku šoupátka Trofimov, vodojemy zvětšené na 13,5 m3 a výhřevná plocha přehřívače se zvětšila na 70,3 m2. Na první tři stroje se dodatečně dosadily usrněrňovače kouře. K jejich výstroji patřila samozřejmě tlaková samočinná a přímočinná brzda, kompresor byl typu D, injektor na výfukouvou páru byl samozřejmostí a druhý mazací lis také. Většina strojů do inv. čísla 44 měla zařízení pro pulsometrování vody. Po vyrobení se první tři přidělily do výtopny v Chomutově, kde jezdily s rychlíky mezi Chomutovem a Chebem. Svými výkony vzbuzovaly zájem i u sousedních železničních správ, který vyvrcholil v roce 1938 předáním 15 lokomotiv Německým říšským drahám ve výtopnách Cheb, Česká Lípa a Chomutov. V tomto období byly označeny 68.001 až 15. Dalších šest lokomotiv se mělo předat v Bohumíně, ale k tomu nakonec nedošlo, tyto stroje DR pronajaly
a nakonec odprodaly ČMD. Osm strojů zůstalo od roku 1939 na Slovensku, a tak u ČMD nakonec zůstalo 53 lokomotiv řady 464.0.
Po roce 1945 se všechny vrátily zpět k obnoveným CSD. Při výměně měděných topenišť za ocelová došlo ke změně v dělení trubek a sjednocení v tomto parametru s řadou 456.0. Žárnic bylo v kotli 120, kouřovek 26, při nezměněném rozměru topeniště byla celková výhřevná plocha 194 m2, nepřímá 179,5 m2 a plocha přehřívače 62,1 m2. Šoupátka Trofimov se dosadila na všechny, stejně tak jako později pneumatické odkalovače a od roku 1962 i plochá dyšna Giesel. V provozu je bylo možno vidět na všech náročných tratích, byly v lokomotivních depech v České Lípě, Nymburce, Olomouci, Ostravě, Valašském Meziříčí, Jihlavě a mnoha dalších. S jejich vyřazováním se začalo v březnu 1973, kdy se vyřadila první z těchto spolehlivých a osvědčených lokomotiv, 464.027. S rostoucím počtem nových motorových lokomotiv T 478.1, T 478.3 a velkých motorových vozů M 286.0, 1 a M 296.1, 2, se začal rok od roku snižovat počet řady 464.0.
Podle dochovaných záznamů se jen čtrnáct z nich přeměnilo ve vytápěcí kotle nejen u ČSD, ale i v průmyslu. Jejich posledním velkým působištěm byly západočeské Klatovy, kde dojezdila v roce 1981 464.053.
V současné době existuje v Hradci Králové provozuschopná 464.008, která patří Českým drahám. Již zmiňovaná 464.053, vyřazená u ČSD 30. 3.1982 a od 1. 4.1984 patřící do sbírek NTM Praha, je nyní deponována v Muzeu v Lužné. Na Slovensku mají v Prievidzi 464.001, která je majetkem ŽSR MDC Bratislava.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 76
Evidenční číslo 01-03 04-20 21-76
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 2´D2´ p2t 2´D2´ p2t 2´D2´ p2t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1574 1574 1574
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 90 90 90
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 113,3 113,7 115,2
Adhezní hmotnost [t] 52 52,5 53
Počet parních válců [kus] 2 2 2
Průměr parních válců [mm] 600 600 600
Celková výhřevná plocha kotle [m2] 217,1 191,2 191,2
Výhřevná plocha topeniště [m2] 14,48 14,48 14,48
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 82,7 66,89 66,8
Výhřevná plocha trubek [m2] 202,68 176,76 176,76
Plocha roštu [m2] 4,378 4,378 4,378
Počet trubek žárnic [kus] 74 28 28
Tlak páry v kotli [bar] 13 13 13
Druh rozvodu [typ] Heusinger Heusinger Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150 150 150
Přibližný výkon [kW] 1240 1240 1240
Zásoba vody a uhlí [m3] 12 / 7 13 / 7 13 / 7
Tendr [řada] - - -

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.