Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 477.0 (pokračování)

477.0

Popis (pokračování)

U druhé dodávky - 477.039 až 477.060 došlo na základě poznatků z provozu lokomotiv z první dodávky k úpravám při výrobě. Vzhledem k tomu, že docházelo k nerovnoměrnému rozložení nápravových tlaků, hlavně u obou podvozků, s rozdíly až 4 tuny, muselo se jejich zatížení změnit. Obsah vodojemu se zmenšil o 2 m3 zvednutím jeho dna. Omezený vodní prostor se nahradil dosazením nového vodojemu nad první spřažené dvojkolí. Prostor mezi novým vodojemem a budkou se zakryl plechem, který na levé straně zakrýval hlavní vzduchojemy a chladič stlačeného vzduchu. Na pravé straně zakrýval servomotor rozvodu. Dále se zesílil rám zadního podvozku a vypustilo se přední vedení pístů. Poslední dvě lokomotivy se lišily ještě použitím valivých ložisek na tyčích a upevněním křižáků na pístnicích. Vnitřní ojnici bylo možno při vyřazení prostředního válce z činnosti demontovat odlišným způsobem od velkého oka ojnice. Úpravy provedené přesunem vodních prostor měly za následek změnu těžiště, a tím i odstranění problémů praskání a většího namáhání zadního podvozku.
Stroje první dodávky 476.101 až 138 se v rámci dílenských oprav v dílnách Č. Velenice a Nymburk začaly sjednocovat se stroji 477.039 až 060. Záležitost obsahu zadního vodojemu se řešila zabudováním přepadové trubky, a tím snížením obsahu na 13 m3. Současně se dosadil malý vodojem po stranách kotle nad první spřaženou nápravu. U zadního podvozku se zesílil rám. Dosazení malých van podél kotle se však neprovedlo u všech třiceti osmi lokomotiv první dodávky. Bez předních van dosloužily až do konce stroje inv. čísel 01, 02, 04, 05, 06, 08, 14,
19, 22, 26 a 33. Během provozu však došlo k drobným změnám jak v konstrukci, tak ve vybavení lokomotiv. Od roku 1955 se průběžně upravovaly prostory skříněk pro potraviny personálu na boku vodní vany, dosazovala se sedačka strojvedoucího a topiče po vzoru lokomotiv řady 556.0. Dále se zvětšoval počet odkalovačů typu PO na dně parního kotle. Nově dodané lokomotivy se podrobily provozním zkouškám na trati Praha-Benešov u Prahy. Policejní zkoušky, při kterých dosahovaly rychlosti 110 km/h, se prováděly v traťovém úseku Pardubice-Choceň a zpět. Při zkouškách dosahovaly lokomotivy řady 477.0 indikovaného výkonu 1590 kW (2100 koní). Po rovině uvezly vlak z čtyřnápravových vozů o hmotnosti 800 tun rychlostí 96 km/h. Tentýž vlak na stoupání 5 promile uvezly rychlostí 53 km/h nebo na stoupání 10 promile rychlostí 35 km/h. Přejímkou od dodavatele byly pověřeny výtopny Praha Masarykovo nádraží a Praha Vršovice.
Po provozním záběhu postupně přecházely z uvedených výtopen do výtopen v Praze Smíchově, Brně, Vrútkách, Bratislavě, Jihlavě, Novém Bohumíně, Přerově, ale i v Českých Budějovicích.
V roce 1955 je provedeno organizačním opatřením přeznačení strojů první dodávky na řadu 477.0. Jejich provozní nasazení se začalo měnit, z původně příměstských tratí se začaly využívat i na delších úsecích mezi Prahou a Českou Třebovou, Českými Velenicemi nebo Trutnovem. V šedesátých letech zajišťují dopravu v lokomotivních depech Zvolen, Bratislava, Brno, N. Bohumín, Valašské Meziříčí, Praha Vršovice a Kralupy nad Vltavou. Jejich akční rádius ovlivňovalo množství vodních zásob ve vanách a možnost jejich doplnění.
Začátek sedmdesátých let je pro řadu 477.0 rozhodující. Početní stav je k 31. 12. 1971 stále 60 strojů, jsou využívány v osobní dopravě v lokomotivních depech Zvolen, Nové Zámky, Leopoldov, Břeclav, Brno, Ostrava (PLD Krnov), Olomouc, Česká Lípa, Nymburk, Kralupy nad Vltavou a Praha Vršovice. Zlom nastává v roce 1973, kdy je zrušeno 7 lokomotiv, o rok později se ruší 11 strojů a v roce 1978 je ve stavu ČSD pouze 8 lokomotiv. Početní stav se stále snižuje v závislosti na dodávkách moderních elektrických a motorových lokomotiv z lokomotivek Škoda Plzeň, ČKD Praha a TSM Martin až do roku 1981, kdy je vyřazena ze stavu poslední lokomotiva.
Pro muzejní účely a příležitostné jízdy se zachovaly celkem tři stroje. Národní technické muzeum v Praze má ve sbírkách zachovanou jako neprovozní exponát s ohledem na moderní technická řešení pojezdu 477.060. Další je 477.043, která je zprovozňována pro příležitostné jízdy na ČD. Poslední dochovanou je 477.013, která je majetkem MDC Bratislava a můžeme ji vidět jako provozní v lokomotivním depu Poprad na Slovensku.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 60
Evidenční číslo 01-60
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 2´D2´p3t
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1625
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 100
Služební hmotnost [t] 128,7
Adhezní hmotnost [t] 68,7
Počet parních válců [kus] 3
Průměr parních válců [mm] 450
Celková výhřevná plocha [m2] 189
Výhřevná plocha topeniště [m2] 17,9
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 59,6
Výhřevná plocha trubek [m2] 189
Plocha roštu [m2] 4,3
Počet trubek žárnic [kus] 33
Tlak páry v kotli [bar] 16
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150
Přibližný výkon [kW] 1590
Zásoba vody a uhlí [m3] 15 / 7
Tendr [řada] -
na začátek

začátek 477.0

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.