Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 498.0 (pokračování)

498.0

Popis (pokračování)

Koncem roku 1948 se u lokomotiv začala projevovat horkoběžnost tyčových ložisek, zejména ojničních. Na základě porovnání s řadami 486.0 a 387.0 a použití jiných ložiskových materiálů a správné technologie při dílenských opravách se postupně i tato nepříjemná skutečnost odstranila. Snahou ČSD bylo zhospodárnění provozu i u těchto lokomotiv. Z toho důvodu se vzhledem k odlehčení fyzické náročnosti dosazovaly mechanické přikladače, vyměňovaly původní dyšny za dyšny Kylchap, upravovaly popelníky s ocelolitinovými sklopnými dny, dosazovaly natřásací rošty, upravovaly se závěsy pružnic. Stanoviště strojvedoucího se vylepšovalo po vzoru řady 556.0 o sedačky personálu a docházelo k úpravě skříněk na jídlo pro personál apod. Pro zvýšení účinnosti kotle se u některých strojů vyměnila jedna varná trubka za varník. Tím stoupla přímá výhřevná plocha na 21,10 m2 a celková plocha kotle na 259,60 m2. Sjednocoval se i vzhled lokomotiv, na většinu se dosadily velké usměrňovací kouřové plechy, které se od sebe nepatrně lišily tvarem podle toho, kdo je vyrobil. V některých případech se původní plechy navařovaly na velký rozměr. Rekonstrukce na těchto lokomotivách probíhaly od prvních poznatků z provozu až do let šedesátých.
Z výtopny Praha Masarykovo nádraží se postupně předisponovávaly ještě do výtopen Bohumín, Přerov a Bratislava. V rámci předávání výkonů se jejich rozmístění rozšiřuje i do výtopen Košice a Žilina.
V druhé polovině padesátých let se objevují v Plzni a vlivem úbytku provozní potřeby vzhledem k elektrizaci hlavních tratí se v šedesátých letech přesouvají také do Českých Budějovic, Tábora a Děčína. Posledním depem, které obdrželo "albatrosy", bylo depo Leopoldov.
Početně se stav vzhledem k důležitosti řady 498.0 neměnil. První zrušenou lokomotivou byla 498.019, kterou po srážce v úseku Březová nad Svitavou-Hradec nad Svitavou s 555.112 ČSD zrušily v roce 1952. Druhá, 498.024 (s usměrňovacími plechy Witte), ukončila svůj život také nehodou, když vjela na obsazenou kolej v železniční stanici Choceň a srazila se s 414.412. Jinak se celkový počet neměnil, z 38 strojů v prosinci 1957 byla turnusová potřeba 28 strojů. Situace v provozním nasazení se mění až v roce 1963, kdy na konci roku je turnusová potřeba 24 strojů. Vzhledem k počátkům elektrizace se rok po roce zmenšuje turnusová potřeba na průměrnou hodnotu 20 strojů z celkového počtu 38. Rozhodujícím je září 1969, kdy se snižuje turnusová potřeba bratislavských "albatrosů" na nulu. V inventárním stavu ČSD je k 31. 12. 1969 celkem 27 lokomotiv. V roce 1970 dochází nadále k snižování inventárního stavu těchto lokomotiv. Od tohoto roku se nepočítá s turnusovými "albatrosy" v Děčíně. Děčínské stroje se používají na méně důležité výkony, než je vozba rychlíků mezi Děčínem a Prahou. K malému vzkříšení dochází ještě v roce 1971 vzhledem ke značné poruchovosti motorových lokomotiv řady T 478.3. V dubnu 1972 končí také turnusová potřeba 4 lokomotiv v depu Plzeň. Administrativně řada 498.0 zaniká na začátku roku 1976, kdy je poslední 498.022 předána do začínajícího skanzenu železniční techniky v České Třebové.
Některé lokomotivy se použily jako vytápěcí kotle v lokomotivních depech. V roce 1973 se na vytápěcí kotel přeznačila i 498.014, která později přešla do majetku NTM Praha a zůstala společně s 498.022 zachována pro další generace. S provozní 498.022 se můžeme dnes setkat při historických jízdách na tratích ČD.
Stejnou objednávkou se k lokomotivám dodaly tendry řady 935.0. Tendry se vyráběly v letech 1947 a 1948 ve Škodě Plzeň, ČKD Slaný, Škodě Hradec Králové a Tatře Smíchov v celkovém počtu 188 kusů. Používaly se také u lokomotiv řady 534.03 a 475.1. Na některé se dosadil mechanický přikladač paliva, čímž došlo k zmenšení vodojemu zhruba o 3 m3, ke změně řady tendru však nedošlo.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 40
Evidenční číslo 01-40
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 2´D1´3p
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1830
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 120
Služební hmotnost [t] 106,1
Adhezní hmotnost [t] 72,4
Počet parních válců [kus] 3
Průměr parních válců [mm] 500
Celková výhřevná plocha [m2] 257,6
Výhřevná plocha topeniště [m2] 19,1
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 73,8
Výhřevná plocha trubek [m2] 238,5
Plocha roštu [m2] 4,7
Počet trubek žárnic [kus] 33
Tlak páry v kotli [bar] 16
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150
Přibližný výkon [kW] 1626
Zásoba vody a uhlí [m3] - /-
Tendr [řada] 935.0
na začátek

začátek 498.0

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.