Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 498.1 (pokračování)

498.1

Popis (pokračování)

Všechny lokomotivy vykonaly od prosince 1954 do června 1955 technickobezpečnostní zkoušky na trati Praha-Česká Třebová a zpět. Při těchto zkouškách dosahovaly v úseku Choceň-Pardubice rychlosti 135 km/h. Po začátečním zajetí se začátkem roku 1955 jednotlivé stroje postupně dislokovaly do dep Žilina (7 lokomotiv) a Praha střed (8 lokomotiv). V roce 1958 se vlivem přesunu provozních výkonů šest lokomotiv předalo ze Žiliny (3) a z Prahy (3) do depa Přerov (inv. č. 02, 04, 05, 10, 13, 15). Ve stejném roce se tyto výkonné stroje dostávají z depa Žilina do depa Bratislava. K 31. 12. 1958 je početní rozdělení následující: Praha střed 5 strojů, Přerov 6 strojů a Bratislava 4 stroje.
V roce 1960 se všech 15 shromažďuje v depu Bratislava, tato situace trvá až do roku 1970, kdy vzhledem k elektrizaci tratí v okolí Bratislavy se stávají bratislavské stroje přebytečné. Z těchto důvodů je předáno postupně 7 lokomotiv (inv. č. 01, 02, 03, 05, 08, 12, 15) do depa Plzeň, zde jsou nasazovány mezi Plzní a Prahou na vozbě těžkých rychlíků a expresů. U zbylých 8 slovenských strojů, rozdělených mezi depa Bratislava a Nové Zámky, se postupně snižuje turnusová potřeba na 5 strojů v roce 1971 a končí v prosinci 1972. K 31. 12. 1972 je početní rozložení lokomotiv následující: 498.104, 109, 110 a 111 v lok. depu Nové Zámky, 498.106, 107, 113, 114 v lok. depu Bratislava a 498.101, 102, 103, 105, 108, 112 a 115 v lok. depu Plzeň. S rušením těchto strojů se však nepospíchá, první zrušenou je 498.109 v roce 1972. Po ní následují inv. čísla 02, 12, 07. Některé se mění ve vytápěcí kotle v lokomotivních depech. Početní stav se postupně snižuje na 7 lokomotiv v roce 1978. V tomto roce proběhlo předání 498.106 do depa Brno dolní. Předtím však prodělala dílenskou opravu v železničních dílnách v Českých Velenicích. Po návratu z dílen ještě pomáhá společně s lokomotivami řady 475.1 za v té době značně poruchové motorové lokomotivy 753 (T 478.3) zajišťovat provoz osobních vlaků na trati z Brna do Přerova. V březnu 1980 je předána do Národního technického muzea v Praze jako provozní exponát a v tomto stavu se s touto lokomotivou lze setkat i dnes. Početní stav plzeňských lokomotiv se také pozvolna snižuje na 5 strojů v roce 1976 a dále až do 1980, kdy jsou poslední stroje 498.101 a 108 vyřazeny z inventárního stavu ČSD. Na Slovensku přetrvává ve stavu pouze lokomotiva 498.104. Ta je v roce 1985 předána do MDC Bratislava, kde se později také zprovozňuje a je ji dnes možno vidět společně s brněnskou 498.106 jako druhou v provozním stavu.
V roce 1964 při zkouškách nových vozů MÁV na zkušebním okruhu v Cerhenicích bylo nutné dosáhnout rychlosti 170 km/h. U ČSD padla volba na řadu 498.1, protože dokonalejší lokomotivní řadu ČSD neměly. Přistavená 498.106 z bratislavského depa obsazená lokomotivní četou Procházka-Houba docílila díky správnému zvolení technologie jízdy absolutní rekord v rychlosti s parní lokomotivou u nás. Albatros s koly o průměru 1830 mm dosáhl rychlosti 162 km/h. Nutno podotknout, že celá záležitost se odehrála bez zvláštní přípravy stroje na zkušební jízdu. V té době jezdily bratislavské lokomotivy s rychlíky Bratislava-Praha pouze do Kolína.
V porovnání s řadou 498.0 se jednalo o modernější a zdařilejší lokomotivy. V provozu s nimi nebyly vážnější potíže. Vzhledem k provedení nátěru a jisté shodě s lokomotivami řady 498.0 se i u těchto lokomotiv používala přezdívka "albatros", případně "albatros jednička". Při zkouškách v začátcích provozu dosahovaly účinnosti 11 % a indikovaného výkonu 1900 kW (2500 koní). Během provozu došlo také k některým úpravám, k nejčastější úpravě však patřilo vyřazení druhého regulátoru.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 15
Evidenční číslo 01-40
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 2´D1´3p
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1830
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 120
Služební hmotnost [t] 113,5
Adhezní hmotnost [t] 74,4
Počet parních válců [kus] 3
Průměr parních válců [mm] 500
Celková výhřevná plocha [m2] 228,4
Výhřevná plocha topeniště [m2] 26,3
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 73,8
Výhřevná plocha trubek [m2] 202,1
Plocha roštu [m2] 4,9
Počet trubek žárnic [kus] 33
Tlak páry v kotli [bar] 16
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150
Přibližný výkon [kW] 1900
Zásoba vody a uhlí [m3] - /-
Tendr [řada] 935.2
na začátek

začátek 498.1

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.