Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 555.0 (pokračování)

555.0

Popis (pokračování)

K řadě 52 se vyráběly tři typy čtyřnápravových tendrů, nejvíce se používal typ 2´ 2´ T 32 (Vanderbildt), který vznikl použitím dílů kotlového vozu o objemu 630 hl (ČSD 930.2). Dalším tendrem byl typ vyvinutý ve Floridsdorfu s nápravami uloženými v rámu, s druhou a třetí posuvnou nápravou označovaný K 4 T 30 (ČSD 930.2 do roku 1950). Posledním tendrem byl 2´ 2´ T 26 (ČSD 926.1) od řady 50, který se používal u lokomotiv řady 52, dodávaných německým satelitům v době druhé světové války. Maximální rychlost 80 km/h se mohla využít v obou směrech jízdy díky pevnému tuhému spojení lokomotivy s tendrem, zabezpečenému listovou pružnicí s předpětím 200 kN.
Zvláštní skupinu tvořilo 178 kondenzačních lokomotiv řady 52, 137 s pětinápravovým tendrem 3' 2' T 16 Kon (52.1850-1986) a 41 s čtyřnápravovým 2' 2' T 13,5 Kon (52.1987-2027). Byly vyrobeny v letech 1943 a 1944 a některé se opatřily pancéřováním pro použití u obrněných vlaků.

555.0 - pancéřovaná

První lokomotivu, 52.001, vyrobila firma Borsig v Berlíně 12. 9. 1942, později se vyráběly ve 13 lokomotivkách nejen v Německu, ale v celé okupované Evropě. Dodávaly se nejen pro DR, ale také pro CFR, TCDD, HDŽ (Chorvatské železnice) a SDŽ (Srbské železnice). Aby mohla být plně rozvinuta jejich výroba, ukončila se výroba lokomotiv tzv. přechodného provedení "ÜK" řad 50 a 86 a výroba lokomotiv řady 44 se převedla do francouzských lokomotivek. Pro protektorátní dráhy ČMD to znamenalo zrušení dodávky 144 lokomotiv řady 534.0 z plzeňské Škodovky a z pražských ČMS (ČKD) a svařovaných tendrů řady 818.0 k nim z Ringhofferových závodů na Smíchově. ČMD místo nich objednaly menší počet strojů řady 52, který ale nebyl nikdy dodán.
Není přesně známo, kolik strojů řady 52 se vyrobilo, uvádějí se různá čísla, např. 6728, mnohé byly zničeny při spojeneckých náletech na lokomotivky, ve kterých se vyráběly. Jedná se zcela jistě o nejpočetnější vyrobenou sérii parní lokomotivy na světě a tento primát již nikdy nebude překonán. Po roce 1945 jejich výroba např. v Belgii a Polsku pokračovala.
K nasazení řady 52 na našem území došlo v provozu ČMD od 1.1. 1943 pronájmem dvou strojů, 52.7475 a 52.7494. Dalších 15 strojů dostaly ČMD do pronájmu od 16.10. 1944 pro zabezpečení zvýšených dopravních nároků do výtopny v Přerově. Na Slovensku jich bylo k 1.1. 1945 v pronájmu 29.
Po osvobození zařadily ČSD do provozu celkem 185 strojů řady 52 a označily je řadou 555.0, tendry 2' 2' T 32 se nejprve označily 932.1, po úpravě vodních přepadů 930.2. Rámové tendry K 4 T 30 se až do předání v roce 1950 železnicím SSSR označovaly 930.2. Zpočátku jezdily v původním německém provedení, ale postupně, jak procházely dílenskými opravami, se začaly vybavovat podle zvyklostí ČSD. Sjednocovala se armatura a jiné díly, nikdy ale nedošlo k dosazení injektorů na výfukovou páru. V letech 1947 až 1950 se upravilo na rozchod 1524 mm devět strojů pro provoz na budovaném překladišti v Čierné nad Tisou a označily se 555.0601 až 0609. V letech 1962 až 1964 se přestavěly zpět na normální rozchod a vrátilo se jim označení 555.0. Od ministerstva národní obrany odkoupily ČSD v roce 1958 bývalou opancéřovanou kondenzační 559.0701 a označily ji 555.0177. Přidělily ji do depa Kralupy nad Vltavou, ve kterém jezdila do první dílenské opravy sice již s normálním tendrem, ale ještě s ventilátorem tahu. V rámci výpomoci se prodalo v roce 1959 spolu s lokomotivami řady 555.1 bulharským BDŽ 22 lokomotiv řady 555.0. Další dvě se prodaly v roce 1960 do dolů v Krece v tehdejší Jugoslávii. V důsledku přechodného nedostatku lokomotiv podobně jako maďarské MÁV a tehdejší jugoslávské JŽ zakoupily ČSD sto strojů řady TE (T - Trofejnyj, E - pět spřažených náprav) od sovětských železnic SŽD, které označily 555.0201 - 300. Jednalo se o normálně rozchodné lokomotivy z převážné většiny zálohované v západní části tehdejšího SSSR. Konzervace např. skříňového kotle byla provedena nátěrem mazutu. Od našich 555.0 se lišily např. ložiskovými bronzovými pánvemi bez vlitků, pozměněnou armaturou kotle, zařízení dýmnice nemělo jiskrojem, ale vymetací systém a malá dýmniční dvířka na americký způsob. Některé měly dvě dynama, druhé pro osvětlení vozů, pneumatický servomotor na přestavování rozvodu, trojhlasné píšťaly, prodloužené uhláky a scházely jim usměrňovací plechy. Všech sto strojů 555.0201 až 300 se během krátkého období při dílenských opravách v lokomotivním depu v Kovelu a dílnách v Ivano-Frankovsku spolu s dalšími 99 lokomotivami 555.0 změnilo v řadu 555.3 s mazutovým vytápěním.
V provozu nejen u ČSD byly přínosem, měly vyšší výkon a lepší jízdní vlastnosti než řada 534.0. Jejich slabostí, respektive tendrů 930.2, byla únava materiálu dna tendru, která se řešila vevařením kotlových plechů. Rámový tendr byl pro mírový provoz vhodnější. S indikovaným výkonem 1200 kW uvezla lokomotiva po rovině vlak o hmotnosti 635 tun rychlostí 80 km/h, na stoupání 5 promile 640 tun rychlostí 55 km/h, na 10 promilích 565 tun rychlostí 40 km/h. U nás jezdily např. z Ústí nad Labem do České Třebové, tj. 237 km na jeden zápřah se dvěma topiči. Byly ve všech velkých výtopnách, později lokomotivních depech. Poznatky z jejich konstrukce a provozu posloužily při stavbě řady 556.0. K jejich rušení přispěly až dodávky lokomotiv moderních trakcí na hlavní tratě, odtud přesouvané modernější 556.0 začaly nahrazovat na vedlejších tratích řadu 555.0. Poslední "němka", jak jim přezdíval personál, dojezdila v České Lípě 555.0259 a zrušena byla 15. 5. 1973.
Přestože měly mít jen omezenou životnost, mnohonásobně ji překročily a pomáhaly obnovovat válkou zničenou Evropu. Nejdéle se v provozu udržely v Polsku u PKP, tam ojediněle jezdí ještě dnes, a několik jich je zachováno pro časy budoucí v Německu, Rakousku i jinde.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 185
Evidenční číslo 01-185
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 1´E p2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1400
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 80
Služební hmotnost [t] 84,3
Adhezní hmotnost [t] 75,3
Počet parních válců [kus] 2
Průměr parních válců [mm] 600
Celková výhřevná plocha [m2] 191,9
Výhřevná plocha topeniště [m2] 15,9
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 51,4
Výhřevná plocha trubek [m2] 176
Plocha roštu [m2] 3,9
Počet trubek žárnic [kus] 113
Tlak páry v kotli [bar] 16
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 100
Přibližný výkon [kW] 1216
Zásoba vody a uhlí [m3] - /-
Tendr [řada] 930.2
na začátek

začátek 555.0

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.