Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 556.0 (pokračování)

556.0

Popis (pokračování)

Během výroby došlo ke změnám v organizaci práce v plzeňské lokomotivce, která se stávala jedním z největších výrobců elektrických lokomotiv na světě své doby. V roce 1957 vyrobením kotle pro 556.0455 skončila produkce kotlů pro parní lokomotivy a prostory kotlárny se začaly přestavovat pro novou výrobu. Kotle pro zbývající lokomotivy se vyrobily v kotlárně v závodě plzeňské Škodovky v Hradci Králové. Tři roky předtím, v roce 1954, se vyrobila 556.0233 jako 3000. lokomotiva plzeňské lokomotivky. Pro výzkumné a zkušební účely se čtyři stroje, 556.0323, 0326, 0329 a 0336, již z výroby vybavily protitlakovou Riggenbachovou brzdou, která se používala pro simulování zátěže při zkouškách nových vozidel. Při běžném nasazení bylo zařízení brzdy demontováno a v případě potřeby se ve správkárně depa na lokomotivu namontovalo.
Nasazení nových lokomotiv bylo překvapením, už v červnu 1952 uvezla jedna lokomotiva řady 556.0 vlak o hmotnosti 1400 tun na dlouhém stoupání 10 promile přes Kařízek bez postrku, později podle zátěžových tabulek zde byla norma 1000 tun při rychlosti 23 km/h. Řada 556.0 byla předmětem výzkumu v oblasti vlakové dynamiky, patří jí do dnešní doby nepřekonané rekordy v odvezené vlakové zátěží. Na tratovém úseku mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou na stoupání 7 promile se za výjimečných podmínek naměřil indikovaný výkon 1620 kW a tažná síla na háku 220 kN u jedné lokomotivy. Je dobře si připomenout výkony těchto lokomotiv, z nichž některé jsou absolutními rekordy u nás:
V červenci 1954 jeden stroj 556.0 uvezl bez postrku vlak o hmotnosti 3002 tuny z Čierné nad Tisou do Michaľan.
11. 5. 1954 uvezla jiná lokomotiva 556.0 vlak o hmotnosti 2200 tun ze Spišské N. Vsi do Štrby, kde je dlouhé táhlé stoupání až 16 promile.
31. 8. 1958 odvezla lokomotiva 556.0392 vlak sestavený z 53 vozů řady Vsa s uhlím o hmotnosti 4148 tun z Třebušic do Prahy Bubenče. Tam vlak přepřáhla 556.0208 a odvezla jej do České Třebové s postrkem z Bubenče do Českého Brodu a ze Zámrsku do Ústí n. O.
3. 9. 1958 se uskutečnila přeprava uhelného vlaku o hmotnosti 3717 tun z Citic přes Cheb do Plzně opět se strojem 556.0.
10. 9. 1958 ostravská 556.0498 odvezla vlak o hmotnosti 5100 tun z Ostravy do České Třebové s postrkem ze Zábřehu na Moravě.
11. 9. 1958 opět s uhelným vlakem 60 vozů Wa a doprovodným vozem Da o hmotnosti 4177 tun z Kojetína do Ostravy přijela 556.0338.
25. 10. 1958 odvezl ostravský strojvedoucí Šatan s 556.0498 vlak 108 čtyřnápravových vozů o délce 1500 m, 432 nápravách a hmotností 7392 tun z Kojetína do Ostravy. Postrkovou lokomotivou byla 556.0189.
Absolutní rekord v délce i hmotnosti drží přeprava uhelného vlaku opět z Kojetína do Ostravy, uskutečněná 20. 12. 1958. Vlak o 484 nápravách, 121 voze a hmotnosti 8272 tun měl délku 1800 m. Vlakovou lokomotivou byla 556.0338 se strojvedoucím Zapletalem, na postrkové 556.020 byl strojvedoucí Roubal. V tratovém úseku z Přerova do Hranic se připojila ještě druhá postrková lokomotiva 556.0155 se strojvedoucím Hofmanem.
Tyto rekordy nebyly samoúčelné, stanovila se z nich únosná zátěžová norma pro běžný provoz. Vlaky o hmotností 4000 tun s energetickým uhlím do elektráren v Mělníku nebo Hodoníně složené z 50 šedých čtyřnápravových vozů řady Wa vpředu s jedním štěkajícím "štokrem" patřily k dennímu obrazu na tratích např. na levém břehu Labe nebo na "ferdinandce" v okolí Hodonína.
Nové lokomotivy se zcela pochopitelně zapojily do tzv. těžkotonážního hnutí, což byla v padesátých letech tendenční budovatelská záležitost zdánlivého lepšího využíváni lokomotiv a tratí. Dnes můžeme říci, že se jednalo o přetěžování lokomotiv, které se později projevilo na technickém stavu těchto vybraných strojů a jejich dřívějším vyřazováním. Angažované lokomotivní čety byly zvýhodňovány proti ostatním, těžkotonážní vlak měl ze zcela pochopitelných důvodů vždy zelenou, vzhledem ke své délce se do většiny stanic nevešel a z dynamického i politického hlediska se nemohl zastavit a ostatní vlaky pochopitelně stály.
Z výrobního závodu se lokomotivy dodávaly do několika vybraných ~ lokomotivních dep: Prahy Vršovic, Ostravy, Plzně, Chomutova a později i Mostu, kde se zprovozňovaly a po uplynutí záruční doby se předávaly do velkých lokomotivních dep v celém Československu. Během provozního nasazení se některé stroje dostaly do služeb spřátelených železnic.
První se do zahraničí vydala bohumínská 556.0265, která se na pět měsíců, od 27. září 1957 do 27. února 1958, podrobila zkouškám ve Výzkumném ústavu DR v Halle. Na oplátku DR zapůjčily lokomotivu 52.7117, která se na dobu zápůjčky změnila v 555.0200. Břeclavská 556.0226 se od 14. března do 12. června 1958 předváděla u rumunských CFR, důvod není již dnes znám. V roce 1971 bylo maďarským MÁV od srpna do prosince zapůjčeno z různých lokomotivních dep ČSD celkem 17 strojů, které byly nasazeny v depech Hatvan, Székesfehervár, Budapešt-Ferencváros a Budapešt Háman-Kató. V té době probíhala elektrizace hlavních maďarských tratí a naše lokomotivy pomáhaly zvládat zvýšené přepravní nároky. S postupující elektrizací hlavních železničních tahů nastalo jejich postupné nahrazování elektrickými a na ostatních tratích motorovými lokomotivami. Ne vždy to byla náhrada plnohodnotná a do dnešní doby nemáme mnoho lokomotiv nových trakcí, které se "štokrům" výkonově vyrovnají, nebo je dokonce předčí.
V období po roce 1970 se začaly přemisťovat do lokomotivních dep menšího významu jako náhrada za starší řady 555.0 a 534.03. Protože řada 556.0 patřila mezi několik málo řad, které končily parní provoz, bylo jich po zrušení 125 přeměněno ve vytápěcí kotle pro potřeby ČSD a další se pro stejný účel odprodaly podnikům. Do dnešních dnů se dochovalo několik do nedávné doby provozuschopných strojů. U Českých drah v DKV České Budějovice mají 556.0506, v DKV Praha 556.0298 a v Národním technickém muzeu je od 1. 11. 1981 zachována poslední 556.0510. Ve Slovenské republice se dochovaly v MDC Bratislava 556.036, deponovaná ve Vrútkách, kompletní 556.039 v depu Plešivec a další kompletní, 556.0458, v Liptovském Mikuláši.
Tímto typem se do rukou personálu ČSD dostala na evropské poměry vynikající nákladní lokomotiva, která vlastně vznikla "jenom" shromážděním již existujících a ověřených konstrukčních řešení a prvků. Konstruktéři a jejich pomocníci z řad pracovníků ČSD měli šťastnou ruku a bez ohledu na politické poměry v době vzniku řady 556.0 je jim za tento čin nutno poděkovat.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 510
Evidenční číslo 01-510
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 1´Ep2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1400
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 80
Služební hmotnost [t] 99
Adhezní hmotnost [t] 84,2
Počet parních válců [kus] 2
Průměr parních válců [mm] 550
Celková výhřevná plocha [m2] 201
Výhřevná plocha topeniště [m2] 24,2
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 63,3
Výhřevná plocha trubek [m2] 176,8
Plocha roštu [m2] 4,3
Počet trubek žárnic [kus] 33
Tlak páry v kotli [bar] 18
Druh rozvodu [typ] Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 120
Přibližný výkon [kW] 1500
Zásoba vody a uhlí [m3] - /-
Tendr [řada] 935.3
na začátek

začátek 556.0

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.